Šatovská šibenice
Šatov získal hrdelní pravomoc na sklonku 15. století od Vladislava II. Jagelonského. V archívech se dochovaly zmínky o popravách v 16. a 17. stol., ale nešlo o oběšení. Roku 1661 chtěli v Šatově obnovit šibenici, ale řemeslníci to odmítali provést. Z tohoto důvodu se místní správa obrátila na představitele Znojma, které prosila o radu. Ti uznali, že situace se blíží rebelii a doporučili, aby účast na pracích byla stanovena jako závazek pod hrozbou konkrétních trestů.
Prameny popisují i žádost o „zapůjčení“ šibenice k výkonu trestu ze sousedního rakouského Unterretzbachu vzdáleného 4 km, kterou však Šatovští odmítli s tím, že šibenice byla postavěna pouze pro ně a jejich děti. Významná byla také dochovaná fotografie z roku 1940, která zachycovala tehdy ještě stojící dvojsloupovou zděnou šibenici vidlicového typu.
První vojenské mapování obsahuje jihovýchodně od Šatova směrem k rakouským hranicím červený symbol zobrazující dvousloupovou vidlicovou šibenici. Na Druhém vojenském mapování se nachází pouze označení „Šibeničky“, který nese trať dodnes.
Archeologický výzkum zde byl proveden roku 2015 a 2019 a při té příležitosti se podařilo dokumentovat pozůstatky dvousloupové šibenice. Kromě jedné kosti nebyly nalezeny žádné další lidské pozůstatky.
1 °C
-2 °C
